Když padne mlha hustá jak štiplavý dým a stromy se zbarví do modrošeda v posledních slunečních dotecích, pak přichází.
Ptáci se slétnou a vyzobavají poslední zrnka v jejích šlépějích.
Našlapuje pomalu a přitom píská.
Někomu by se mohlo zdát, že je ta píseň smutná a že teskní snad. Ale ne. Je jen líně vlídná k posledním nádechům lesa než přijde zimní spánek.
A jak prochází a její píseň omotává každou větvičku, každé poslední listí na stromech, mlha za ní vše spolkne.
Les jde spát.
Akvarel na papíře, formát 45×61 cm
